Tento příběh nám do redakce zaslal vesnický kocour Kotačka. Velmi mu děkujeme za příběh i za přiloženou fotodokumentaci.
Zkažená kocouří bitka
Bylo už pozdě v noci, když jsem se vracel domů z lovu. Nic jsem nechytil, měl jsem fakt blbou náladu. Když mi cestu zkřížil domácí kocour, naštval jsem se už pořádně. Já jsem tu přece byl doma, on byl přivandrovalec. Naježil jsem se a vypustil jsem z hrdla temný mručivý zvuk, abych ho pořádně postrašil. On se krčil v trávě v rohu zahrady a zbaběle syčel.
„Jen počkej, jak ti natrhnu kožich,“ zamrňoukal jsem temně po kočičím.
Najednou se v okně domu rozsvítilo světlo. Asi náš řev někoho vzbudil. Což to by mi nevadilo, ale ony se dokonce otevřely dveře a vyšla z nich babka v noční košili. A volá toho kocoura, kterého držím v šachu a zrovna se po něm chystám skočit!
„Ty můj kocourku, on je na tebe ošklivý!“
Jako já? Jsem ještě ani nezačal, babko.
„Já tě před ním zachráním, pojď, vezmu tě domů,“ povídá babka a sklání se, že sebere kocoura.
No to teda ne! Kazit rvačku, potažmo vítěznou, mi teda nebudeš.
Rozběhnul jsem se a vší silou se zakousl. Babka překvapením zakřičela „jau“ a prudce se narovnala. Její hýždě mi vyklouzla z huby a dopadl jsem na zem. Samozřejmě perfektně na všechny čtyři. Babka nadává, radši se odklidím na parapet. Tam za mnou snad nepoleze.
Babka zpanikařila
Babka zalezla domů a já skrz okno poslouchal, jak z těch čtyř otisků mých zubů pod zadkem vyvádí. Obvolala pohotovost, že prej nemám platný očkování na vzteklinu. Jenže tam jí moc neporadili. Až ráno sehnala veterináře a jeho rada mě naštvala snad ještě víc, než ta pokažená potyčka.
Babka mě chytila a zavřela do pokoje. Dostal jsem tam záchod, vodu, jídlo a pelech. No, možná to zas tak špatný nebude. Ještě mi řekla, že virus vztekliny se vylučuje slinami pět dní před smrtí zvířete, takže když přežiju pět dní, přežije to taky. Nebo nebude muset na injekci, to jsem tak docela nechápal. Proč bych umíral? Jsem zdravý vitální bojovník. Až mě vypustí, sednu si na střechu a vymňoukám do vesnice, že jsem strašlivý Kotačka, před kterým se třesou myši, ptáci i babky!
Zdroj: vlastní
Konečně na svobodě!
A tak se taky stalo. Za pět dní mě babka pustila, ještě mi ukázala, jakou jsem jí udělal pod zadkem modřinu. Povedla se mi. Aspoň si bude pamatovat, že mi nemá kazit vítězství. Byl jsem opět venku. Ale na toho jejího kocoura už jsem si radši nedovoloval. Slyšel jsem babku, že příště nás radši rozežene proudem vody nebo poleje konví. Zadek už prej na mě nevystrčí.
S pozdravem kocour Kotačka, strašlivý myšobijec, ptákožrout a babkokous
Se svým kočičím týmem testuji všechny kočičí serepetičky, co mi předloží. Také zprostředkovávám příběhy svých kočičích přátel. Ve volném čase rád asistuji u vaření a testuji kvalitu masa. 😸
