Kotě, kočku nebo kočičího seniora? Nejčastější otázky před pořízením kočky

Pořízení kočky přináší řadu rozhodnutí.

Bude pro vás lepší kotě, dospělá kočka nebo kočička stará?

Každé životní období kočky s sebou přináší svá pro i proti.

Kotě – roztomilé, ale náročné

Roztomilá klubka chlupů na měkkých tlapkách jsou neustále v pohybu. Koťátka stále něco podnikají, zkoumají a vymýšlejí všelijaké lumpárny. Cokoli se hýbe, to se snaží lovit nebo přeprat. Hrají si se vším, co se namane. Když jsou koťátka dvě, perou se a loví se spolu, že je opravdová legrace jejich hry pozorovat.

Než se koťátka krapet zklidní a uvědomí si, že také existuje nějaký režim (třeba, že chcete v noci spát), to pár měsíců trvá. Než se naučí pohybovat a koordinovat své skoky, počítejte s tím, že to odnesou věci na policích, květináče (i s květinami), případně závěsy (na těch se skvěle hraje na Tarzana) nebo sedačky.

Jestliže se necítíte na krocení malého tygra a odklízení následků her kočičích dětí, bude pro vás lepší volba poohlédnout se po dospělé nebo starší kočičce.

Dospělá kočka – klidná a oddaná společnice

Nejlepší místo, kde seženete dospělou kočičku, je v útulcích. Ročně se v nich vystřídá několik stovek kočiček, které touží po jediném – po svém člověku. Takové kočičky jsou oddané a vděčné za to, že konečně mohou někam patřit. Navíc pracovníci útulku znají velmi dobře charaktery a chování svých svěřenců, proto dejte na jejich doporučení, až vám představí kočičky, které jsou pro vás vhodné.

Můžete se setkat také s dospělými kočkami s chronickými nemocemi, které také potřebují domov. Znamená to většinou, že tyto kočičky berou léky nebo mají speciální dietu. Nic jim to neubírá na kráse, jen je potřeba s tímto opatřením počítat. Pokud budete schopni jim tuto péči zajistit, uděláte obrovský dobrý skutek.

Staré kočičky 10+

V útulku své životy dožívají i kočičí babičky a kočičí dědečkové. Sní o svém člověku a svém domově už třeba několik let, ale mají jen malou naději, že se najde někdo, kdo jim jejich sen splní. Staré kočičky bývají klidné, na velké pohybové aktivity je už neužije. Touží po drbání v kožíšku, klidné domácnosti a lásce svého člověka.

Nikdy není pozdě dát staré kočičce domov

Proč starší kočičky nenacházejí domov? Ve stáří je větší pravděpodobnost, že se objeví nemoci související s vysokým věkem. Ovšem nikde není psáno, že se skutečně nějaké objeví. Do hry vstupuje také riziko, že kočičce nadejde její čas. To může být za dva, tři roky, ale klidně také za deset let!

Kočky se dožívají v průměru 15-20 let. Výjimky i více. Jestli uvažujete o pořízení klidné spřízněné kočičí duše, tak tuto volbu rovnou nezatracujte, ale zkuste nad ní popřemýšlet. Pár kvalitních let je pro tyto kočky víc než dlouhé roky bez lásky.

Jednu nebo dvě?

První kočkou to většinou začíná. Výsledný počet vašich mazlíčků závisí na mnoha faktorech – osobní preferenci, množství volného času, množství prostoru, množství financí (vydržovat si kočky taky něco stojí) a charakterech pořízených koček.

Některé kočky touží po tom být samy. Konečně je to jejich přirozenost. Jiné uvítají společníka, zvláště jsou-li dlouho samy doma. Ideální jsou dva sourozenci nebo stejně staré kočky. Potíže nastávají až při více než dvou kočkách, kdy si mezi sebou kočky a kocouři vytvářejí hierarchii.

Kočka nebo kocour?

Jestli si pořídíte kočku nebo kocoura je vcelku jedno. Oba jsou to mazliví společníci. Nedá se přesně říct, které pohlaví je mazlivější, hodně záleží na charakteru dané kočky. V případě dvou koček spolu vychází dobře jak kočky samice, tak kočka s kocourem i dva kocouři (v případě, že jsou vykastrovaní).

Pořizujete-li si páreček (kočka-kocour), je nutné je oba včas vykastrovat, aby se předešlo nechtěným a zbytečným koťátkům. Pokud tedy neplánujete zakládat chovatelskou stanici.

U dvou kocourů je kastrace také důležitá, ale hlavně proto, aby mezi sebou nesoupeřili a neprali se. Navíc moč nekastrovaných kocourů je silně aromatická.

Sečteno podtrženo – kočky i kocouři jsou mazliví oba stejně. Proto volba pohlaví bude záviset spíš na vašich preferencích. Mnohdy se pořízení kočky odvíjí od toho, která vás dokáže chytnout za srdce.

Kočky s rodokmenem a obyčejné Micky

Zda si pořídíte vesnickou Micku nebo kočičího šlechtice s rodokmenem, to je čistě na vás. Oboje má své výhody a nevýhody. Hlavní rozdíl bude pořizovací cena, provozní náklady už jsou stejné – kvalitní stravu a péči budou potřebovat obě.

Výhoda pořízení obyčejné kočky domácí spočívá v tom, že ji seženete rychle a snadno. Na vesnicích se bohužel rodí stále mnoho nechtěných koťat, můžete se poptat sousedů v okolí. Nejlepší možnost je poptat se v útulcích (kam tato koťata stejně v lepším případě putují). Tím uděláte hned dva dobré skutky – dáte domov a uvolníte místo pro další kočičku, která potřebuje do bezpečí.

Další výhodou je cena, která bývá podstatně nižší než při pořizování kočky s rodokmenem.

Nevýhodou u obyčejných domácích koček jsou neznámí rodiče, takže se dá těžko usuzovat o vrozených nemocech, charakteru kočky a v případě starších koček těžko říct, čím vším si prošli. Navíc pokud berete kotě z vesnice, bude potřeba vstupní veterinární prohlídka.

Výhoda u kočky s rodokmenem je dozajista jistota, že je kočka zdravá, její rodiče prošli zdravotní prohlídkou, a dá se očekávat konkrétní charakter kočky. Od dobrého chovatele k vám jde kotě již uvyklé provozu běžné domácnosti, očkované, kastrované a odčervené se zárukou, že je zdravé. Chovatel s vámi zůstane v kontaktu, abyste se na něj mohli kdykoli obrátit, když by se s kočičkou cokoli dělo.

Nevýhodou pořízení kočky s rodokmenem je často dlouhá čekací doba. Záleží na plemeni a chovatelské stanici, kterou si vyberete. Na koťata si pravděpodobně budete muset počkat. A samozřejmě, jak už bylo zmíněno výše, počítejte s vyšší pořizovací cenou podle plemene, kterému holdujete.

Nepodporujte množírny

Až budete hledat kotě vašeho oblíbeného plemene, zaměřte se na skutečně registrované chovatele. Nejlevnější kotě není kvalitní kotě. Nenaleťte množírnám, které (většinou na bazarech) nabízí v inzerátech kočky, které už od pohledu nevypadají jako kočka uváděného plemene. Stejně tak kotě bez PP po rodičích s PP není automaticky čistokrevné.

Proto se nevrhejte do koupi bez hlavě, ale ověřte si napřed několik informací. Také zvažte, zda se kočka daného plemene opravdu shoduje s vaším životním stylem. Nemáte-li se koho poptat, navštivte výstavu koček. Chovatelé vám rádi otázky zodpoví a poradí.

Jak poznat kvalitního chovatele?

• Zodpovědný chovatel má otestované kočky na vrozené vady, výsledky uvádí na svých webových stránkách nebo vám je při požádání ukáže.
• Kočky odcházejí do nového domova až po ukončeném 12. týdnu života, mnohdy i ve 20. týdnu.
• Kotě je kompletně očkované, odčervené a kastrované.
• Ptejte se na to, čím chovatel krmí. Kvalitní strava je základ.
• Ptejte se na počet vrhů kočky v daném období.
• Ptejte se. To je základ a chovatel, který nemá co skrývat, vám všechno rád vysvětlí a ukáže.

Ještě před samotným pořízením kočky, byste měli vědět, co to soužití s touto malou šelmou vlastně obnáší. Na co se připravit (a smířit se s tím), jsme popsali v dřívějším článku.

FAQ – Nejčastější dotazy